Cesta k nové budově Západočeské galerie v Plzni

Na pozemku zvaném U Zvonu stával dům. Povodně v roce 2002 jej poškodily natolik, že musel jít k zemi a od té doby prostranství na své další využití čeká. Kraj zde plánuje vystavět novou budovu Západočeské galerie v Plzni, která by se konečně stala důstojným sídlem pro její cenné sbírky. Cestu, kterou galerie zatím k nové budově ušla, představuje výstava, kterou zde na konci září slavnostně představili Marcela Krejsová, náměstkyně vykonávající funkci hejtmana Plzeňského kraje a Roman Musil, ředitel Západočeské galerie v Plzni.

Výstava přibližuje činnost galerie a zdůrazňuje dlouhodobou potřebu nové budovy pro její další fungování. Panely představují Západočeskou galerii v Plzni s jejími klíčovými provozy, nezbytnými pro každou sbírkotvornou instituci. Dozvíte se tu víc o historii galerie, o jejích výstavách i sbírkách. Na jednom panelu také nahlédnete do depozitáře nebo do činnosti restaurátorů. Nechybí ani zmínka o vzdělávací a programové činnosti galerie.
Součástí výstavy je také prezentace návrhu nové budovy Západočeské galerie v Plzni, který zpracovali architekti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař. Jejich projekt zvítězil v roce 2009 v oceňované architektonické soutěži. Návrh dle jednomyslné shody poroty představuje kvalitní a moderní řešení pro sídlo Západočeské galerie v kontextu historického města, které je na úrovni obdobných kulturních staveb širšího evropského regionu.

V současnosti Západočeská galerie v Plzni sídlí v prostorách, které jsou pro ni nejen nedůstojné, ale především zcela nevyhovující. Galerie Masné krámy nejsou galerijním prostorem, nýbrž někdejší tržnicí, objekt Pražská 13 není víc než obytný dům ve středověkém jádru města. Drtivá většina z exponátů, jejichž souhrnná hodnota se blíží dvěma miliardám korun, je umístěna v depozitářích, v podmínkách, kde dokonce hrozí jejich vážné poškození.

Přes to všechno je Západočeská galerie v Plzni dlouhodobě hodnocena jako jedna z nejlépe fungujících krajských galerií výtvarného umění v ČR, navíc s vynikajícími sbírkami, z nichž například kolekce českého kubismu patří hned po Národní galerii Praha k tomu nejlepšímu v zemi. Přesto jako jedna z mála institucí v ČR dosud nemá možnost představit své skvosty formou stálé expozice.  
Nová budova poskytne galerii komplexní zázemí pro veškeré důležité provozy. Návrh počítá s výstavními prostory pro stálou expozici i pro příležitostné výstavy. Plánována je také samostatná expozice Ladislava Sutnara. V budově je navržen centrální depozitář splňující nejpřísnější muzejní standardy pro uchování sbírek, restaurátorské pracoviště, edukační prostory pro pořádání workshopů, víceúčelový sál a prostory pro knihovnu. V přízemí je plánován galerijní obchod a kavárna.

Cesta k současnému projektu nové budovy se začala psát v roce 2009, kdy byla vyhlášena veřejná architektonická soutěž. Následující rok Rada Plzeňského kraje schválila vyhlášení veřejné zakázky na dodávku projektové dokumentace a záměr realizace nové budovy se stal také součástí projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. V červenci roku 2016 bylo vydáno stavební povolení, jehož platnost byla několikrát prodlužována. V nejbližší době se předpokládá dokončení Prováděcí projektové dokumentace na realizaci projektu, která je finálním krokem k vypsání výběrového řízení na dodavatele stavby a její následné realizaci.

↑ zpět na začátek článku ↑