Den s Liborem Pickou

Moje pracovní dny jsou rozděleny mezi Bělou nad Radbuzou, kde jsem starostou, Plzeň, kde mě najdete na krajském úřadu, a další města a místa, kam mě obě mé funkce zavanou. Obě mě ale baví, takže s tou spoustou práce nemám žádný problém. Je to můj život.
Vstávám v půl šesté ráno. V létě i dřív. A jdu na městský úřad v Bělé, kde se potkávám s chlapy z Technických služeb a domlouváme se, co je zapotřebí udělat nebo zařídit a potom jdu ještě za samotnými úředníky. Kolem osmé usedám do auta a odjíždím na krajský úřad. Tady začínám pracovat mezi půl devátou a devátou. Co rozhodně ovšem nikdy neošidím, to je snídaně. I kdybych si měl o čtvrt hodiny přivstat. V létě snídám sám, protože manželka je učitelka a má prázdniny, ale během školního roku snídáme spolu. Naproti tomu oběd pokaždé nestihnu – a když ho vynechám, taky se nic nestane.

„Možná to někoho překvapí, ale můj den má skutečně jenom čtyřiadvacet hodin.“

Práce na kraji zahrnuje kolotoč jednání a schůzek: ohledně projektů nebo dotací, teď pracujeme na rekonstrukci Městských lázní v Plzni a snažíme se vdechnout nový život areálu Zelené Hory u Nepomuka, velkým projektem je i vznik destinací turistického ruchu. Často jezdím i na jednání do Prahy nebo třeba na prohlídky objektů po kraji.
Ohledně lázní se pracuje nejen na stavebních dokumentech. Řešíme také, aby se do té budovy vešlo co nejvíc kulturních institucí a organizací, nejen Západočeská galerie. Své prostory by tu měly najít i spolky a kluby, které se věnují kulturní a umělecké činnosti.
Co se týče Zelené Hory, tam jsme se před rokem zavázali, že všechny bohulibé aktivity, které zde probíhají, spojíme dohromady. V tuto chvíli máme koncept připravený a chystáme se ho představit veřejnosti. Mám radost, že vznikl dokument, na jehož základě bude možné Zelenou Horu rozdělit, a zároveň spojit do expozic a zajímavostí, které budou mít vyčleněné vlastní prostory. Dalším krokem bude detailní rozpracování všech těchto nápadů a my uvidíme, jak se Zelená Hora bude zaplňovat. Na to se moc těším!
Tohle všechno mě zaměstnává do čtyř, do pěti hodin odpoledne. Jak je potřeba. A často pak ještě jdu na nějakou vernisáž, na koncert nebo na jinou kulturní akci, kam jsem třeba pozván, abych ji zahájil.
Za kulturou ovšem nechodím jen z pracovní povinnosti. Ačkoli pracovně jich navštívím výrazně víc, než bych jich navštívil jako běžný divák či posluchač. V takovém případě bych chodil především na činohru nebo na koncerty Plzeňské filharmonie. Ale miluju i country muziku nebo výstavy obrazů, můj kulturní záběr je poměrně široký.
Takže v Plzni bývám někdy až do pozdního večera, a pak se zase vracím domů, do Bělé. Pokud se vracím dřív, čeká mě práce na zahradě nebo u včel, anebo práce v místních spolcích. Jsem totiž ještě k tomu všemu předsedou fotbalového a tělovýchovného oddílu.
Večer se pak snažím jít včas spát, abych zase mohl ráno brzy vstávat.
Možná to někoho překvapí, ale můj den má skutečně jenom čtyřiadvacet hodin. Tohle všechno můžu zvládat jen s pochopením své rodiny a občanů města, a i proto, že na úřadě jsou velmi schopní úředníci. Respektive na obou úřadech: jak na radnici v Bělé, tak na krajském úřadě v Plzni.

Libor Picka, člen Rady Plzeňského kraje pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch

Foto: Ze zahájení výstavy na téma „Baroko“ připravené Plzeňským krajem v Bärnau v červnu 2022

↑ zpět na začátek článku ↑