srpen
Den s Petrem Vankem
| Plzeň | Plzeň | ||
| e-mail: | telefon: | ||
| web: | |||
Vstávám ráno kolem páté hodiny, jsem zkrátka skřivánek. Hned si pustím počítač a dívám se, co je nového. Naštěstí se nic zásadního většinou neděje, což mě uklidní a jdu se nasnídat. V půl sedmé sedám do auta a jedu do Plzně, do úřadu. Tady mi pracovní doba začíná kolem sedmé a končí, kdy je třeba.
Můj běžný den, to je jedno jednání za druhým. Mám na starosti tři velmi rozdílné agendy: regionální rozvoj, IT a digitalizace a evropské záležitosti. Každou chvíli se na mne někdo obrátí s tím, že má nějaký nápad. To mám moc rád. Naopak stížnosti a schůzky nad tím, že něco nejde, mě – upřímně řečeno – nebaví. Nápady mě vždycky nadchnou a mám radost, že máme kolem sebe tak skvělé a akční lidi. Například v oblasti evropských záležitostí a přeshraničních vztahů se snažíme, aby vznikala spolupráce mezi školami, aby studenti mohli jezdit ven a získávat tam zkušenosti. Stejně tak je skvělé, když sem mohou přijet studenti ze zahraničí.
„Lidé musejí vědět, že kraj za nimi stojí.“
Nejvíc práce mám tedy za stolem v kanceláři. Tady mám kolem sebe vedoucí odborů, sem se sbíhají všechny nitky, sem za mnou chodí lidé na jednání. Ale hodně jezdím i po kraji. Chci vidět, co se v obcích udělalo za dotace, které jim kraj poskytl v minulých letech. Jak se proměnily, kam se posunuly. Na těchto cestách mě těší, že máme skvělé starosty, kteří mají spoustu nápadů a jsou nesmírně pracovití. A od nás potřebují jen tu a tam v něčem trochu pomoct, odstranit nějakou překážku, navázat spojení nebo třeba dostat informaci do médií.
Před pár dny jsem byl pozván do jízdárny ve Světcích u Tachova na koncert duchovní hudby v podání německého souboru. Jenže soubor měl nějaké problémy s autobusem a prostě nepřijel. Potěšilo mě, jak tuhle situaci vyřešil kastelán: prostě nás všechny vzal na komentovanou prohlídku doslova od půdy po sklep. Tam jsem si uvědomil, jak moc jsem pyšný i na naše předky, kteří dokázali jízdárnu postavit. A vůbec po nich zůstala spousta úžasných věcí.
Účast na kulturních, společenských, sportovních a dalších akcích k mé práci také patří. Lidé musejí vědět, že kraj za nimi stojí. Nezřídka jde o akce večerní nebo víkendové. Pokud je to třeba koncert Plzeňské filharmonie, který končí kolem půl desáté večer, už domů do Kaznějova nejedu a přespávám v Plzni. Na víkendové akce s sebou zase velmi často beru buď syna, nebo malou vnučku.
Mám to štěstí, že moje práce je zároveň mým koníčkem. Jiné nemám, a tak mě ani netrápí, že bych na ně neměl čas. Jediný odpočinek, který si nenechám vzít, je jarní a podzimní dovolená v Egyptě, kam jezdím za teplem.
Petr Vanka, náměstek hejtmana
