KULTURA OČIMA Gabriely Špalkové

Jak vnímáte kulturu v Plzni a jaký k ní máte vztah?

Poprvé jsem v divadle na opeře byla v necelých čtyřech letech, od té doby jsem se stala pravidelnou návštěvnicí divadla, koncertů, s rodiči jsem chodila často na výstavy. Když vyrůstáte s kulturním děním ve svém městě v úzkém sepětí, zákonitě se stane vaší přímou součástí. K uměleckým tělesům i místům, kde se produkce konají, si vytvoříte vztah více než patriotický. Jen na tom, co máme rádi, nám záleží, proto mi vývoj plzeňského kulturního dění není lhostejný. Plzeňskou kulturu vnímám dosti osobně, jako přímou a kompaktní součást svého života. Těší mě, že si zachovává svoji různorodost, těší mě, že město poskytuje prostor pro tvůrčí invenci nejen zavedeným institucím, ale že podporuje i spolkovou činnost a iniciativu jednotlivců. Díky této otevřenosti je kultura v Plzni skutečně různorodá ve formách, žánrech a všech svých podobách. Díky tomu je skutečně živá.

Co Vás v předchozích dvou měsících zaujalo v kulturní nabídce města?

Hned několik věcí. Mezinárodní Baletní Gala DJKT s vynikajícími tanečními výkony domácích i špičkových zahraničních tanečníků a březnový počin baletního souboru – inscenace Srdce, který v působivé choreografii sólisty baletu DJKT Richarda Ševčíka přináší na jeviště neobvyklé téma – transplantaci srdce. Líbila se mi nová vtipná inscenace činohry DJKT Pravda. Velmi se vydařil díky hostujícímu dirigentovi José Morenovi dubnový koncert Plzeňské filharmonie. Inspirativní je výtečná výstava Západočeské galerie na téma Plzeňských sympozií a Smetanovských dnů Dílo a proměny uměleckých směrů. A hluboce mě zasáhl svou upřímností koncert plzeňských ZUŠ na podporu Ukrajiny v Měšťanské besedě, na němž spolu s plzeňskými dětmi vystoupila i šestnáctiletá studentka operního zpěvu Violetta Kovalenko, uprchlice z Mariupolu. Na začátku koncertu hrál Junior orchestr českou a ukrajinskou hymnu, na závěr Violetta zpívala Ave Maria Giulia Cacciniho. Celý koncert se stal silným společenským a morálním apelem.

Na jaký kulturní zážitek se v nejbližší době těšíte a co byste doporučili Plzeňanům?

Sezóna sice v červnu končí, ale ani červenec není na kulturní akce chudý. Těším se na pořad o Gabriele Lažanské 2. července na zámku v Manětíně s historikem Janem Štěpánkem, hudbou J. A. Plánického a A. Vivaldiho v podání umělců DJKT i žáků plzeňské ZUŠ B. Smetany. A nenechám si ujít některou z repríz komedie Ladislava Smočka Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho, kterou přináší 15. ročník Divadelního léta pod plzeňským nebem. Ti, kteří nestačili loňský ročník, jistě uvítají reprízy Romea a Julie. A protože jsou prázdniny, vyrazím s rodinou jistě i za oblíbenými památkami v okolí Plzně – třeba do Nebílov, na Kozel a do kláštera v Chotěšově, na Radyni, ale i na hrad v Liticích.

Mgr. Gabriela Špalková

Novinářka a publicistka Mgr. Gabriela Špalková vystudovala obory český jazyk, literatura a historie na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Od školních let se systematicky věnovala studiu hudby – hře na klavír a sólovému zpěvu. Spolupracuje s řadou médií a odborných tuzemských portálů (Opera plus, Taneční aktuality, Divadelní noviny, Loutkář, Musical-opereta) a s institucemi a médii v zahraničí (Der neue Merker, Wien).
Je autorkou hudebně-literárních pořadů pro multioborový festival Smetanovské dny v Plzni a členkou realizačního týmu Plzeňského literárního festivalu, pro nějž připravuje literárně-hudební pořady. Historii festivalu Smetanovské dny zpracovala v publikaci Smetanovské dny ve čtyřech desetiletích. Jejím celoživotním koníčkem je lyžování, historii tohoto sportu se věnovala v knize Bílé stopy na českém západě. Je také členkou Střediska západočeských spisovatelů (SZS) v Plzni.

↑ zpět na začátek článku ↑