KULTURA OČIMA Petry Kosové

Jak vnímáte kulturu v Plzni a jaký k ní máte vztah?
Velmi úzký, jako konzument i aktér. A více než dvě desítky let jsem kulturu sledovala jako novinářka nebo moderátorka diskuzních skupin, které řešily kulturní politiku a kulturní infrastrukturu města. Plzeň na tom vůbec není špatně, občas se bavíme o některých problémech s kamarády z jiných měst a některé plzeňské vychytávky mi závidí, třeba systém každoročních a víceletých grantů, rozmanitý celoroční program atd. Pravda, v plzeňské kulturní infrastruktuře pořád ještě leccos chybí – galerie je snad už na dohled. A po dvou letech s koronavirem si kulturu v Plzni užívám víc, než kdy jindy: že mohu být v divadle, že mohu jít na výstavu, že se tam potkám s lidmi…

Co Vás v předchozích dvou měsících zaujalo v kulturní nabídce města?
Velmi se mě dotkla letošní krajská loutkářská přehlídka Pimprlení, z níž se postupuje na národní přehlídku Loutkářská Chrudim. Vloni jsme my lektoři mohli sledovat přihlášená představení jen na záznamu a diskutovat on-line, o to raději jsme se teď všichni sešli na živo. A stálo to za to. Skvělý plzeňský Rámus otevřel téma jinakosti na půdorysu Malé mořské víly a mladí lidé z Mostu zasáhli diváky příběhem zničení jejich města. Poprvé po dlouhé době se na přehlídce objevil nejstarší plzeňský soubor Špalíček, kterému bude příští rok 100 let. Hostitelská Bouda o nás dojemně pečovala v zázemí a na jevišti předváděla loutkářskou bravuru… Je to hrozné, o tohle přicházet. Snad už jsou ty zlé časy pryč.

Na jaký kulturní zážitek se v nejbližší době těšíte a co byste doporučila Plzeňanům?
Bohužel mě trefil covid-19 a jeho následky, mám co dohánět. Chci vidět co nejvíc představení u Tylů, Cihláře v Masných krámech... Moc se těším na 34. ročník festivalu Skupova Plzeň, který v Alfě pořádáme v červnu. Je to bienále, jenže před dvěma lety se kvůli koronaviru Skupovka nekonala. Tak snad už! Těším se třeba na brněnské Divadlo Radost, přivezou Hamleta on the Road. Nebo na japonské loutkáře, na večerní koncerty, na sobotní Slowmarket, s nímž jsme se poprvé spojili, do Muzea loutek na výstavu unikátních samohybů… Bude toho tolik, přijďte, určitě si vyberete! A v červnu by se snad měl otevřít rekonstruovaný Semlerův dům navržený architektem Adolfem Loosem. Už se nemohu dočkat. Právě vzniká nahrávka pro expozici v Semlerově domě a je mi velkou ctí, že jsem mohla propůjčit svůj hlas třetí ženě Adolfa Loose, Claire Beckové–Loosové. Už se těším do interiéru!

Petra Kosová
Je dramaturgyně plzeňského Divadla Alfa. Studovala filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, absolvovala řadu workshopů zaměřených na loutkové divadlo, hlasovou výchovu, divadlo poezie nebo nonverbální komunikaci. Začátkem 90. let se účastnila projektu na vzdělávání dětí a dospělých české národnosti v ukrajinském Lutsku pod vedením socioložky Jiřiny Šiklové. Vedla redakce několika periodik divadelních festivalů. Pracovala jako kulturní redaktorka pro plzeňskou MF DNES a pro plzeňské studio Českého rozhlasu, jako dramaturg chystala i literární pořady. Je členkou divadla MY, podílí se na formátu scénického čtení Čítání lidu. Jako lektorka působí v porotách, je členkou dramaturgické rady festivalu Skupova Plzeň. V Divadle Alfa pracuje v týmu s režisérem Tomsou Legierskim od roku 2020, na podzim 2021 získala jejich autorská inscenace Putování dobrého Hanse Böhma Evropou na pražském festivalu Přelet nad loutkářským hnízdem cenu Erik za nejinspirativnější inscenaci sezóny.

↑ zpět na začátek článku ↑