Na cestách s Rudolfem Špotákem

Na cestování v dětství vzpomínám na vícero způsobů. Hodně času jsme s rodiči trávili na chalupě, kterou jsme nějakým způsobem dávali dohromady, celé jsme to tam rekultivovali. To bylo hezké období. Samozřejmě nechybělo stanování s rodiči a výlety v rámci celé České republiky. No a konečně také první moře. Byli to právě rodiče, kteří mě vzali poprvé k moři. Bylo to Chorvatsko. A to je určitě krásná vzpomínka pro každé dítě, když poprvé zažije moře, mořský vzduch, vlny a vítr. Takže moje vzpomínky na dovolené a prázdniny z dětství jsou určitě moc fajn a věřím, že i moje děti budou mít hezké vzpomínky na prázdniny s rodiči.
V současné době v rámci Plzeňského kraje jezdím na Šumavu, a jelikož jsem z Chodska, tak samozřejmě nesmím zapomenout na můj oblíbený Český les, který mám opravdu moc rád a rád se tam vracím. Obecně jsem milovník turistiky, hor a lesů, kde rád relaxuji a nabírám energii. Nenechám si ale ujít ani naše významné památky. Rád navštěvuji třeba klášter v Kladrubech, který považuju za jeden z nejkrásnějších. Pokud bych si ale měl jen na mapce objet všechny zajímavé cíle v Plzeňském kraji, všechna zajímavá místa, určitě bych měl program na několikery prázdniny dopředu.

„Mým snem je Bora Bora, ale hory nikdy o dovolené nevynechám.“

A kam bych pozval čtenáře na své oblíbené místo v Plzeňském kraji? Budu se opakovat, ale je to Šumava. Určitě doporučuji navštívit šumavská jezera, Černé, Čertovo, Prášilské jezero. Jsou to magická místa v každém ročním období. Vracím se tam velmi rád a velmi často. Dalším mým oblíbeným místem, kam se rád vracím, je vrchol Českého lesa, Čerchov. Pokud jsou dobré podmínky, ten pohled až na rakouské Alpy opravdu stojí za to.

Pokud bych si měl ještě dát nějaký cíl, kam jsem se dosud nepodíval v rámci České republiky, bude to určitě Radhošť. To se přiznám, že mi chybí a rozhodně se tam chci podívat. A co se týká nějaké destinace na mezinárodním poli turismu, určitě mám svůj sen. Každý má nějaký sen, místo, kam se podívat chce, a ne vždy se mu to povede. U mě je to ostrov Bora Bora. Kdybych si měl dát nějaký cíl v horách, určitě bych rád překonal výšku 3000 m n. m. což je moje dosud nejvyšší překonaná výška. Ale vzhledem k tomu, že vysokohorskou turistiku už spojujeme s dětmi, tak z hlediska bezpečnosti ten pohyb mezi 2500–3000 metry stačí.

A co se týká plánování dovolené a prázdnin, to je složitější. U mě se to samozřejmě odvíjí od nějakého časového fondu, který mám. A s ním musím pracovat. To je základ plánování. A pak už jen vybrat. Obvykle spoléhám na doporučení rodiny, známých a přátel, kteří danou destinaci navštívili a znají. Díky tomu jsem se v loňském roce poprvé v životě podíval do Španělska, na doporučení kamaráda, který tam částečně žije. A jelikož jsem chorobným plánovačem, je pro mě nezbytné mít dopředu alespoň základní plán. Musím vědět, kam pojedeme, kde budeme bydlet, parkovat a jaká místa chceme vidět. Jet někam tzv. na blint, to opravdu neumím. Takže se rodinná dovolená a prázdniny v podstatě v nějakých 90 % řídí mým plánováním. Ale není to jen o tom, že rozhodnu o dovolené na horách. Musí to být nějak vyvážená dovolená. Tedy hory, pro odpočinek na pláži moře nebo třeba termální lázně. Zase tak striktní na výběr rodinné dovolené nejsem (smích).

V letošním roce už jsem bohužel s ohledem na situaci musel na jaře dva termíny zrušit, ale na léto už mám plán. S rodinou se konečně podíváme za kamarádem, který má restauraci na španělském pobřeží. Potom samozřejmě nebudou chybět nějaké ty hory, to je jasné.

Rudolf Špoták, hejtman Plzeňského kraje

↑ zpět na začátek článku ↑