PROJEKTY Plzeňského kraje PRO VŠECHNY

Co všechno má na svých bedrech kraj? Víte? Nebo aspoň tušíte? Tentokrát nahlédneme pod pokličku oblasti zdravotnictví. Tohle téma zajímá víc nebo míň každého z nás.

Jaký projekt za Vašeho působení ve funkci hodnotíte jako největší úspěch?

Zdravotnictví je rezonující odvětví, ve kterém jsou veškerá témata úzce propojena. Proto není možné vybrat jeden povedený projekt, který by byl pro mě jasně nejlepším úspěchem. Prioritou je pro mě bezplatná dostupnost zdravotní péče, a to nejen pro občany Plzeňského kraje, ale i pro návštěvníky našeho kraje, kteří mohou při svých procházkách Šumavou náhle potřebovat zdravotní péči v podobě ZZS. Zajištění neodkladné péče je velmi důležité, proto je mým velkým cílem vybudovat nové stanoviště ZZS v areálu Sušické nemocnice.

Neméně důležitá je kvalita poskytované zdravotní péče v našich nemocnicích, proto budujeme nová oddělení v nových prostorách. Příkladem je dialýza v Klatovské nemocnici či rozšíření bloku nemocnice v Horažďovicích. Dalším neméně důležitým tématem je rozšíření hospicové péče v rámci našeho kraje. Snažím se spolupracovat s VZP, abychom alespoň trochu pomohli s nedostatkem lékařů v odlehlých částech. Kraj také zajišťuje lékařskou pohotovostní službu, ale přestože je v rámci naší ČR dostatek lékařů, tak v našem kraji chybí lékaři některých odborností, a zvláště praktičtí lékaři a lékaři pro děti a dorost.

Pevně věřím, že se situace ve zdravotnictví zlepší a zdravotní péče bude plnohodnotně bezplatně dostupná všem, a to i občanům z odlehlých částí naší ČR.

Pavel Hais, náměstek hejtmana pro oblast zdravotnictví

Plzeňský kraj dlouhodobě věnuje oblasti zdravotnictví velkou pozornost. Snaží se o zachování sítě nemocnic, lékařských pohotovostí a výjezdních míst zdravotnické záchranné služby tak, aby pro každého obyvatele regionu bylo zdravotnictví místně i časově dostupné a zároveň aby tato síť byla efektivní. Vychází přitom ze specifik regionu, kde zhruba dvě třetiny lidí žijí v menších aglomeracích do 25 tisíc obyvatel a zbytek v Plzni.

Klíčovou součástí systému zdravotní péče je lékařská pohotovostní služba. Kraj ji zajišťuje prostřednictvím nemocnic a vybraných poskytovatelů zdravotních služeb, což zaručuje, že pomoc je vždy na dosah. V případě úmrtí mimo zdravotnické zařízení je kraj připraven poskytnout služby koronera, který provede nezbytné prohlídky a určí další postup. Dalším důležitým prvkem zdravotního systému je protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba. Loni kraj významně přispěl na její provoz.

Když čas je to nejdražší

Pilířem přednemocniční neodkladné péče je zdravotnická záchranná služba. Díky své rozsáhlé síti výjezdových základen a modernímu vybavení je připravena reagovat na jakoukoliv situaci. Sanitky vyrážejí k pacientům z 25 výjezdových základen provozovaných krajem, a jedné, kterou provozuje smluvní partner, Dopravní a záchranná služba s.r.o. V každém okamžiku je v kraji k dispozici 46 až 50 výjezdových skupin.

Efektivitu zásahů záchranky zvyšuje takzvaný systém rendez-vous. To znamená, že k případům, které centrála vyhodnotí jako závažné, přijíždí kromě sanitky také osobní auto s lékařem. Podle stavu pacienta jej pak lékař buď doprovází v sanitce do zdravotnického zařízení, nebo po jeho ošetření a předání posádce sanitky odjíždí k dalšímu případu, kde je třeba jeho odbornosti. Jde o velmi pružný systém, který zvyšuje dostupnost lékaře u závažných případů.

V loňském roce vyjížděly sanitky záchranné služby celkem 71 242 krát, a to k 59 786 pacientům. V 10 580 případech byl hlavní příčinou výjezdu úraz a 532 pacientů museli záchranáři resuscitovat.

Záchranáři se musejí neustále vzdělávat, aby udrželi krok s dobou a s novou technikou. Ale stejně tak pamatují i na vzdělávání laické veřejnosti, včetně rostoucího týmu takzvaných First Responderů. Ti mohou pomoci s laickou resuscitací zejména při náhlých zástavách srdce, než na místo dorazí záchranka.

Bojují i s exotickými chorobami

Stále častěji se lékaři v ambulancích setkávají s pacienty, kteří se nakazili v exotickém zahraničí nějakou vysoce nakažlivou chorobou. Nejčastěji jde o malárii, ale také o žlutou zimnici, choleru, horečku dengue nebo břišní tyfus. Většina těchto nemocí má inkubační dobu 7 až 40 dnů, takže se projeví až po návratu do ČR.

Takového pacienta je třeba transportovat do specializovaného centra pro izolaci a léčbu vysoce nebezpečných nákaz v pražské Fakultní nemocnici Bulovka. A to je úkol pro Bio Hazard tým. Ten vznikl při krajské záchrance už v roce 2011 a od té doby urazil v ošetřování a transportu pacientů s vysoce virulentní nákazou obrovský kus cesty. Disponuje nejmodernější technikou a má k dispozici také speciálně vybavený sanitní vůz.

Nemocnice jsou čím dál lepší

Plzeňský kraj provozuje čtyři nemocnice akutní péče – ve Stodě, Domažlicích, Rokycanech a Klatovech – a nemocnici následné péče v Horažďovicích a ve všech se snaží držet krok s moderními trendy a nabízet pacientům kvalitní péči i příjemné prostředí.

Krajské nemocnice si v roce 2022 a 2023 pořídily přístrojové vybavení v hodnotě téměř 500 milionů korun, z toho 438 milionů čerpaly z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Vybavily se tak třeba technikou pro operační sály, přístroji pro intenzivní péči, endoskopickým vybavením, přístroji zobrazovacích metod, novými lůžky, laboratorní technikou nebo sterilizačními přístroji.

Domažlická nemocnice zprovoznila v dubnu 2023 stálé odběrové místo dárců krve. Díky tomu se vzápětí zdvojnásobil počet odběrů i dárců krve v domažlickém okrese. S podobným cílem se plánuje otevření nových odběrových míst také v nemocnicích ve Stodě a Plané. Zároveň všechna odběrová místa krajských nemocnic začala používat nový online rezervační systém.

Klatovská nemocnice zprovoznila letos v dubnu nové dialyzační středisko. Nový pavilon vyšel na bezmála 80 milionů korun a nahradil nevyhovující prostory v jedné z původních budov stoletého nemocničního areálu.

Loni v klatovské nemocnici přibyla také laboratoř klinické imunologie a alergologie a odborná ambulance. Nabízí komplexní služby, diagnostiku a péči pro pacienty s poruchami imunity a alergiky.

V areálu Nemocnice Horažďovice začala letos v lednu výstavba nového pavilonu, který se proskleným dvoupodlažním krčkem spojí s hlavní historickou budovou nemocnice. Primárně bude sloužit jako prostory pro fyzioterapii a ergoterapii lůžkových pacientů a jako technické zázemí a zázemí pro personál.

Na stížnosti je tu ombudsman

Aby byla komunikace mezi nemocnicemi a jejich pacienty či jejich rodinami co nejsnazší, zřídily krajské nemocnice post nemocničního ombudsmana. Jeho základním úkolem je chránit práva pacientů a poskytovat pomoc pacientům, jejich rodinám a osobám blízkým při řešení problémových situací vzniklých v souvislosti s diagnostikou, léčbou a pobytem v nemocnici.

Dětský domov Trnová

Dětský domov Trnová je příspěvková organizace Plzeňského kraje, která poskytuje zdravotní služby dětem, jejichž zdravotní stav vyžaduje poskytování zdravotní péče ve formě lůžkové péče a které nemohou vyrůstat v rodinném prostředí, zejména dětem týraným, zanedbávaným, zneužívaným anebo dětem zdravotně postiženým. Pečují tu o děti od jednoho do šesti let.  Kapacita domova je 35 míst.

Dotace

Kromě vlastních příspěvkových organizací pomáhá kraj finančně i prostřednictvím dotačních titulů. Už od roku 2013 je to dotační program Podpora vzdělávání lékařů, který umožňuje lékařům vyjíždět na zahraniční stáže. Od roku 2016 pak kraj také podporuje domácí hospicovou péči.      

↑ zpět na začátek článku ↑