PROJEKTY Plzeňského kraje PRO VŠECHNY

Co všechno má na svých bedrech kraj? Víte? Nebo aspoň tušíte? Tentokrát nahlédneme pod pokličku oblasti regionálního rozvoje.

Jaký projekt za Vašeho působení ve funkci hodnotíte jako největší úspěch?

Oblast regionálního rozvoje je v našem venkovském kraji více zaměřena na podporu středních a malých obcí. Není důležité, jaký projekt hodnotím já jako největší úspěch, ale doufám, že všechny pomáhají obyvatelům v jejich každodenním životě. Spolupracujeme a spolufinancujeme na obcích opravy obecních budov, školek, škol, komunikací veřejné osvětlení, opravy vodovodních a kanalizačních sítí a další potřebné věci. Finance uvolněné z krajského rozpočtu se každý rok navyšují, tentokrát o 20 milionů. Nově máme dotační program pro obslužnost venkova, kde jsme se mimo obchůdků zaměřili i na Poštu Partner a nasloucháme starostům, co dalšího je v obcích možno udělat. A víte třeba jako zajímavost, že každá obec vede kroniku a kdo se u vás o zápisy stará? A bývá to mnohdy zajímavé čtení… Vřele doporučuji.

Petr Vanka, náměstek hejtmana pro oblast regionálního rozvoje, IT a evropské záležitosti

Náš kraj je mezi všemi kraji velmi specifický vysokým počtem malých sídel s nerovnoměrným rozmístěním. Chybí nám města střední velikosti. Víte, že největší město kraje, Plzeň, má osmkrát víc obyvatel než druhé Klatovy a skoro třináctkrát víc obyvatel než třetí Rokycany?

Láká spíš město, nebo vesnice?

Asi třetina všech obyvatel Plzeňského kraje žije na venkově. Všeobecně rozšířená domněnka, že na vesnici žije čím dál méně lidí, ale neplatí. Od roku 2000 dokonce ubývá obyvatel v městském prostoru ve prospěch venkova. To se ovšem týká především Plzeňské metropolitní aglomerace, kde lidé hledají kvalitní bydlení s dostupnou občanskou vybaveností.

Ve skutečnosti totiž máme dva druhy venkova. Jeden tvoří prstence kolem prosperujících měst. Je tu vybudovaná infrastruktura, nebo je možné ji vybudovat poměrně snadno. Horší situace je v periferních oblastech kraje, jako je Tachovsko, severní část regionu Plzeň – sever, severovýchodní část Rokycanska, Horažďovicko, Sušicko a podhůří Šumavy. Plzeňský kraj vynakládá ročně obrovské finanční prostředky do autobusové a železniční dopravy, investuje do silnic II. a III. tříd a zejména pak do svých zdravotnických a sociálních zařízení a do škol.

Kraj pomáhá i těm nejmenším

Vesnice s malým počtem obyvatel si nedokáží obstarat žádné další finanční prostředky navíc. Zde neexistuje téměř žádný evropský dotační titul, kam by se mohly malé obce přihlásit, a dokonce i republikové programy jsou pro ně vesměs nedosažitelné. A tady si krajská rada dlouhodobě uvědomuje, že musí pomáhat. Od roku 2005 vyhlašuje každoročně dotační titul na podporu venkova.

Program stabilizace a obnovy venkova se od ostatních programů liší v tom, že starosta nemusí mít projekčně předem připraveno vůbec nic. Prostě si zažádá elektronickou formou o dotaci na akci, která je v konkrétním roce pro obec důležitá, a teprve po kladném vyřízení žádosti zpracovává projektovou dokumentaci a další podklady. Tento program je pro svou jednoduchost mezi žadateli velice oblíbený. V letošním roce již mezi obce do dvou tisíc obyvatel rozdělil 110 milionů korun.

Obce mohou žádat na obnovu či výstavbu obecních úřadů, školských zařízení, kulturních a společenských domů, obytných budov, zdravotnických zařízení, kostelů a kapliček, hřbitovů, dětských hřišť, sportovních areálů, ale i na odbahnění rybníků, požární nádrže či úpravu potoků a říček. Mohou díky tomuto programu opravit místní komunikaci, veřejné osvětlení, veřejný rozhlas nebo kanalizační a vodovodní síť. Finanční prostředky je možné využít i na sběrné dvory, chodníky a veřejnou zeleň.

Z hasičárny kavárna

V minulých letech dostala například obec Horská Kvilda půl milionu na výstavbu obratiště a zastávku autobusu s parkovištěm, obec Erpužice rovněž půl milionu na výstavbu místní komunikace v obytné zóně a Klenčí pod Čerchovem za stejnou sumu proměnilo bývalou hasičárnu na kavárnu.

To ale není všechno. Odbor regionálního rozvoje během let postupně přidal řadu dalších zajímavých dotačních titulů i individuálních dotací, které venkovu pomáhají. Obce, které nutně potřebují vyřešit nějakou opravu, rekonstrukci nebo havárii na svém majetku, se mohou přihlásit o finanční výpomoc. Tady není stanoven žádný limit pro čerpání a dotace se může udělit i v plné výši.

Poslední dva roky pomáhá kraj těm nejmenším i se zachováním prodejen. Budova prodejny může být i v majetku jiného majitele než obce a uznatelné náklady mohou být na mzdy nebo energie.

Další novinkou je podpora pojízdných prodejen. Ta musí zajišťovat prodej základních potravin v místě, kde není kamenná prodejna.

Kraj pomáhá i místním akčním skupinám a mikroregionům a přispívá jim na integrované projekty. Například na pořízení mulčovače, nákup techniky na údržbu místních komunikací, pořízení pódia na kulturní akce, naučného a odpočinkového mobiliáře a mnoho dalších. Přispívá obcím i na zpracování územních plánů.

Letos úřad připravil i dotační titul Podpora pošty Partner v malých obcích. V současné době je v kraji v menších obcích takových pošt zhruba padesát.

Sport, soutěže – a nejen to

Odbor regionálního rozvoje podporuje i úpravu lyžařských běžeckých tras na Šumavě a v Českém lese. Každoročně obcím posílá 600 tisíc Kč na pravidelnou strojovou úpravu tras. Cílem této podpory je rozvoj sportu, oživení turistického ruchu a rozvoj relaxačních aktivit obyvatel i návštěvníků Plzeňského kraje.

Úřad také každoročně zajišťuje velice prestižní soutěž o nejlepší stavbu kraje, kam se každoročně v průměru přihlašuje kolem 30 staveb. Loni odborná porota ocenila například bytový dům rezidence Hradišťská, hlavní budovu lékařské fakulty a rekonstrukci Velké synagogy. Tato soutěž si klade za cíl seznámit širokou odbornou i laickou veřejnost s kvalitními stavbami v kraji.

Plzeňský kraj je také jedním z mála krajů ČR, který vyhlašuje i soutěž o nejlepší kroniku.

Obrovský díl práce na odboru regionálního rozvoje však představují odvolací řízení proti rozhodnutím stavebních úřadů. Ta jsou velice často medializována a na pracovnících odboru leží velká zodpovědnost, neboť řada případů končí i u soudu. Ročně tu musí vyřídit cca 340 odvolání a stížností.

↑ zpět na začátek článku ↑