Rozhovor s koncertní mistryní Plzeňské filharmonie Olgou Alicji Osmolińskou

Plzeň Plzeň
e-mail: telefon:
web:

Každá filharmonie má svého koncertního mistra, ale Plzeňská filharmonie má koncertní mistryně dvě. Hanu Hložkovou, která tuto klíčovou pozici zastává už dlouhou dobu, a polskou houslistku Olgu Alicju Osmolińskou, jež se další koncertní mistryní stala v loňské sezóně. Co je úkolem koncertního mistra? Jaká byla její cesta do Plzně a na jaký koncert vás Olga pozve? Dozvíte se v rozhovoru.

 

Co Vás přivedlo z Polska do České republiky?

Odjakživa jsem cítila, že v Polsku nezůstanu, že někdy budu hrát někde jinde. Mým snem byla Itálie. Je tam několik skvělých orchestrů, jenže na konkurzy přijíždí na jediné místo občas 200–300 zájemců. Přesto věřím, že si svůj velký sen jednou splním. Cestovat a poznávat spolu s hudbou cizí kraje je moje vášeň, a účast na konkurzech je skvělý způsob, jak najít nový domov. A tak jsem se rozhodla, že najdu pro svůj start nějaké místo poblíž Polska. Když jsem vyhrála konkurz do orchestru v německém Essenu, byla jsem rozhodnutá nastoupit. Najednou však přišla nabídka na pozici koncertního mistra Jihočeského divadla v Českých Budějovicích a můj vnitřní hlas říkal, abych tam jela a zkusila to. No a takovou šťastnou náhodou jsem objevila Česko. V Českých Budějovicích jsem potom strávila dva roky.

 

A pak už jste odešla do Plzně? Jaký byl důvod Vašeho odchodu z Jihočeského divadla?

Po nějaké době jsem zjistila, že divadlo pro mě není. Že potřebuji hrát na pódiu a mít přímý kontakt s posluchači. Proto jsem začala hledat, kam bych se vydala dál, a uviděla vypsaný konkurz do skupiny prvních houslí Plzeňské filharmonie.

 

A jaký byl konkurz?

Na konkurz jsem se těšila, ale den vůbec nezačal dobře. Jednak jsem byla unavená – nevyspala jsem se, protože postel strašně vrzala, a ještě k tomu jsem se asi půl hodiny před konkurzem řízla do prstu, takže jsem věděla, že to bude fakt bolestivý zážitek. Chvilku jsem přemýšlela, jestli celý konkurz nevzdat, když se necítím dobře, ale nakonec jsem si řekla, že to zkusím a uvidím, co bude dál. Zpráva, že jsem konkurz úspěšně zvládla, mě vzhledem ke všem předcházejícím komplikacím mile překvapila.

 

A jak jste se vypracovala až na „první židli“?

V loňské sezóně, docela rychle od mého nástupu do zaměstnání, se uvolnilo místo koncertního mistra. V Plzni a v orchestru se mi líbilo, tak jsem se rozhodla se na další konkurz přihlásit. Cítila jsem, že je to nějaké znamení. Opět se mi zadařilo. Měla jsem obrovskou radost. Ani jsem tomu nemohla uvěřit.

 

Teď už jste Plzeňák. Líbí se Vám v Plzni?

Moc se mi tu líbí. Plzeň je krásné kulturní město, je tady hezká příroda, cítím se volně a šťastně. Je to teď můj domov. A hrát v Plzeňské filharmonii, dělat dobré jméno městu, regionu, a nakonec i celé České republice, to je pro mě čest. Jsem na Plzeňskou filharmonii a hráče hrdá. Když jsem nastoupila, byla jsem mile překvapena, jak kvalitní hráče máme a jaký má orchestr zvuk a potenciál.

 

Možná trochu jednoduchá otázka, ale musím se zeptat. Co naše plzeňské pivo, máte ho ráda?

Mám. Musím říct, že pivo máte rozhodně nejlepší na světě!

 

A co čeština? Jak jste na tom?

Myslím, že dobře, i když jsem se česky nikdy neučila. Jako pozitivní signál vnímám, že se mi zdají sny v češtině. Snažím se poslouchat lidi kolem sebe a hodně si pamatovat. Je pravda, že naše jazyky jsou podobné, ale ne vždy se na to mohu spolehnout. Jsou slova, která mají opravdu zcela odlišný význam…😊 Občas mi dělá trochu problém mluvit česky nahlas. Mám obavu, abych všechno řekla správně, proto se někdy stává, že mluvím příliš potichu. I v Polsku jsem raději hrála, než mluvila.

 

Přiblížila byste čtenářům, v čem spočívá role koncertní mistryně?

Rozhodně je důležité být vzorem. To znamená vést kolegy, inspirovat je, dodávat jim energii a radost z muziky. Prostě dohlížet na to, aby byl náš výkon co nejlepší. Také kontroluji smyky, komunikuji s ostatními nástrojovými skupinami, s dirigentem. Pokud na zkoušce dirigent není, vede ji koncertní mistr.

 

Máte v podstatě uměleckou zodpovědnost za celý orchestr. Jste z toho někdy nervózní?

Právě naopak. Ta zodpovědnost mi dává velkou radost. Cítím, že toto je mé místo.

 

Bylo těžké získat si respekt mezi kolegy?

Ano, zde pozoruji proti Polsku malou odlišnost. U nás hráči koncertního mistra respektují rovnou z jeho pozice. V Plzni jsem si musela přirozený respekt a uznání zasloužit. Nějaký čas mi trvalo to pochopit, ale nakonec máme všichni stejný cíl, ne? A cítím, že čím déle spolupracujeme, tím lépe si rozumíme.

 

Proč má vlastně Plzeňská filharmonie dvě koncertní mistryně? Nestačila by jedna?

Vůbec ne, dokonce bych řekla, že by možná bylo skvělé, aby byly tři. Je důležité mít se s kým vystřídat, koncertů je hodně. Někdy hraje na první židli Hanka, někdy já. Myslím si, že i pro orchestr je dobré, když se střídáme, každá máme trochu jiný styl. Vycházíme spolu ale výborně a navzájem se podporujeme.

 

A jak funguje spolupráce s šéfdirigentem Chuheiem Iwasakim?

Chuhei je nesmírně pracovitý, svědomitý a pečlivý. Líbí se mi, že chce, aby orchestr hrál co nejlépe. Pro stoprocentní výkon neváhá být občas velmi přísný. A také chce všechny inspirovat. Je vidět, že má Plzeňskou filharmonii v srdci. Jsem nadšena, že s ním mohu spolupracovat a společně zkoumat svět hudby.

 

Je před námi koncertní sezóna 2023/2024 a rok 2024 bude rokem české hudby. Je Vám česká hudba blízká? A který český skladatel je pro Vás top?

Asi nebudu příliš originální – mojí srdcovkou je Vltava, proto určitě musím všechny pozvat na Mou vlast, kterou budeme zahajovat 44. ročník festivalu Smetanovské dny. Líbí se mi také hudba Antonína Dvořáka. Když jsem jako dítě slyšela jeho Humoresku, říkala jsem si, že takhle přesně vypadá láska. Vím, že to není možná typický pohled, ale takhle to cítilo mé dětské srdce. Od té doby jsem si vždy přála takovou „Humoresku“ prožít.

 

Na co byste posluchače v nadcházející sezóně pozvala? Na co se těšíte?

Na novou sezónu se moc těším a srdečně zvu každého milovníka hudby. Máme nesmírně zajímavý program! Vzkázala bych posluchačům, ať se nebojí a přijdou i na skladby, které neznají. Třeba už na koncert 27. září do Velké synagogy. Plzeňská synagoga je překrásná a čeká tam na ně nesmírně pestrá hudba. Mezi krásnými skladbami bych ráda vyzdvihla skladbu Orawa polského skladatele Wojciecha Kilara. Ta je pro mě opravdu výjimečná. Navíc na tomhle koncertě sólově zahraji koncertní rapsodii pro housle a orchestr „Cikán“ Maurice Ravela. Ještě bych ráda připomněla, že jsme tento rok s kolegy filharmoniky založili houslové kvarteto, což není úplně obvyklé. Koncert kvarteta proběhne 18. října v Domě hudby.

 

Pojďme se ponořit do světa hudby společně s Plzeňskou filharmonií!

↑ zpět na začátek článku ↑

Rozhovor s koncertní mistryní Plzeňské filharmonie Olgou Alicji Osmolińskou

Sledujte nás

na sociálních sítích:

Ikona Facebook  

Kontaktujte nás

PROPAGANDA s. r. o.
Záběhlická 3254 / 51
106 00 Praha 10 – Záběhlice

více kontaktních údajů