duben
Styl plzeňských restaurací pod drobnohledem Ireny Vítovcové
| Plzeň | Plzeň | ||
| e-mail: | telefon: | ||
| web: | |||
Když jsem byla malá, nerada jsem jedla, dokonce jsem byla na léčebném pobytu na Javorníku pro hubené a stále nemocné děti. Takže maminka se mnou měla v dětství práci, na nějaké jídlo mě namotivovat. To by dnes při pohledu na mne asi nikdo neřekl. Miluji gastroprocházky, kdy mám jídlo za odměnu. Jím malé porce vícekrát za den a preferuji lehká, pikantní a vegetariánská jídla. Upřednostňuji mexickou a indickou kuchyni a celkově mám ráda jídla se spoustou zeleniny a ideálně bez masa.
Doma vařím jen o víkendu. V neděli vždy řízek s bramborovou kaší a v sobotu střídám tak tři jídla z tradiční české kuchyně. Když byly děti malé, vařila jsem pro syna guláš, kterého jsme se ale po několika letech přejedli, do toho smažila bramboráky, díky čemuž mám na pravé ruce jizvy od oleje, které jsem si raději nechala potetovat, abych neděsila okolí. A mladší syn a my s manželem měli obvykle kuře na x způsobů nebo rybu, těstoviny. Červené ani vepřové maso moc nejíme, upřednostňujeme maso kuřecí, krůtí a králičí.
Ráda chodím i do restaurací, ale s ohledem na poruchu autistického spektra mého syna Matyáše jsem byla s návštěvou restaurací až do loňského roku velice omezena. Matyášovi bude letos 19 let a celý svůj život jedl pouze tři vybraná jídla, a to ještě tak, že jsem ho krmila. Poslední rok si už návštěvu restaurace můžeme dovolit, ale jen s určitou preferencí. Řízek, guláš a pizza však klid u jídla jistí. Rádi tedy navštěvujeme pizzerii Café Kryštof Harant v Dolních Polžicích, kde je velká zahrada a máme komfortní zázemí pro klidný čas. Všichni v servisu už nás znají a prostředí je velice příjemné.
Já osobně ráda chodím během týdne do vegetariánského bistra Satyr, do Slunečnice nebo do indické restaurace Everest. V každé mám své oblíbené jídlo, v Satyru mi chutná snad vše a dávám si poloviční porce, top je burrito s černými fazolemi, špenátem a sýrem. Když jdu do Slunečnice, většinou si dám lososa se zeleninovou přílohou a v Everestu střídám sýrové kostky na kari a chana masala s indickou plackou.
Mám i své oblíbené kavárny. Miluji Pappa Coffee, malou kavárnu v centru Plzně ve Veleslavínově ulici vedle Plzeňského podzemí. Sami tu připravují sladké dezerty i slané dobroty a praží vlastní kávu. Majitel je velice příjemný a náš vztah je už přátelský. Pappa Coffee zajišťuje kávový servis i na akcích našeho občanského sdružení ProCit, jako je RUN for ProCit a Benefiční koncerty.
O Velikonocích se rozšoupnu a dělám kachnu, bramborový knedlík a červené a bílé zelí. Beránka a bochánek dostávám obvykle od maminky, která je výborná kuchařka a pekařka a celkově moje obrovská podpora. Také s mladším synem Kryštofem barvíme vajíčka. Pravidelně navštěvujeme rodiče na vesnici, kde babičku kluci vyšupají. Po zahradě kluci hledají vajíčka a čokoládu od zajíčka a my s maminkou si tradičně darujeme něco nového na sebe, obvykle ponožky, aby nás zajíček „nepokakal“.
Irena Vítovcová, předsedkyně občanského sdružení ProCit a Žena roku 2023
