od 01/05
Styl plzeňských restaurací pod drobnohledem Jakuba Hory
| Plzeň | Plzeň | ||
| e-mail: | telefon: | ||
| web: | |||
Musím se přiznat, že ačkoli je můj vztah k jídlu veskrze pozitivní, je celkem vlažný. Nejsem ten typ člověka, který loví gurmánské speciality a vášnivě navštěvuje restaurace. Většinou jím střídmě. Zkrátka jsem vyznavačem úsloví, že nežijeme proto, abychom jedli, ale jíme proto, abychom žili.
Při svých cestách po světě jsem ochutnal různé pokrmy. Mnoho zajímavostí mi nabídla čínská a japonská kuchyně, například zvláštně upravenou medúzu nebo mořského ježka. Pokud bych si ale směl vybrat, jakou kuchyni si dát, pak určitě zvolím japonskou nebo italskou. Ty mám obě rád. A z jejich pestré nabídky bych sáhl po něčem jednoduchém. V Itálii bych si tedy určitě objednal těstoviny allio oglio, v Japonsku soba nudle a sashimi. Soba nudle jsou pohankové nudle, které patří téměř k japonskému národnímu pokladu. Jejich historie sahá stovky let nazpět, v dějinách je prý jedli jak páni, tak kmáni a oslavované jsou dokonce i v mnoha slavných sbírkách veršů haiku. Sashimi je druhým takovým japonským gastronomickým pokladem. Je to vlastně předkrm ze syrového rybího masa, které je nakrájené na plátky a namáčíte si ho v pálivé omáčce.
Co mě naopak spolehlivě od konzumace odpudí, je mléko. Nemám ho rád v žádné úpravě ani teplotě. A nejím ani maso. Možná to má kořeny někde v dětství. Z něj mi totiž utkvěla jídla ve školce, jmenovitě příšerné teplé mléko se škraloupem a děsivé pomazánky.
Myslím, že celkem umím i vařit. Nepovažuji se za výjimečného šéfkuchaře, ale hlady nestrádám. Když se postavím ke sporáku, tak mi asi vůbec nejlíp jdou špagety se zeleninou.
Do restaurací a kaváren příliš nechodím. V Čechách mi přinášejí spíš zklamání. Jak by měla vypadat ideální restaurace, kde bych se cítil dobře a rád bych se tam vracel? Jednoduše: měla by tam být rychlá obsluha a kvalitní a pestré jídlo bez zbytečného naparování se. I proto rád chodím do Supa supa v Plzni.
Jakub Hora, ředitel Divadla Alfa
