září
Den s Josefem Bernardem
| Plzeň | Plzeň | ||
| e-mail: | telefon: | ||
| web: | |||
„Zvládat všechno bez většího stresu mi určitě pomáhá běhání a pohyb obecně.“
Můj den začíná v pět hodin ráno, kdy vstávám, abych si šel zacvičit nebo zaběhat. Zejména v létě byly časné ranní hodiny jedinou částí dne, kdy se běhat dalo. A běhám dokonce i v Praze, když jsem tu několik dnů na jednání Poslanecké sněmovny. Máme partu kolegů poslanců a běháváme přes Karlův most na Václavské náměstí a zpátky. Když jsem doma, ještě po ránu stačím strávit pár chvil se svou patnáctiměsíční dcerou a pak už odjíždím do kanceláře na krajský úřad.
Tady můj pracovní den začíná v osm hodin a zahrnuje kolotoč jednání, výjezdů, on-line schůzek a telefonátů. Navíc jeden den v týdnu se mnou tohle všechno absolvuje i moje dcera, aby manželka měla také nějaký čas pro sebe a své aktivity. A musím říct, že přestože je dcera ještě maličká, všechno zvládá s velkým klidem a pohodou. V čemž mi pomáhá i moje asistentka.
Protože nesnídám, dám si jen proteinový nápoj, je moje první jídlo dne oběd, na který chodím do své oblíbené restaurace kousek od kanceláře. A protože už řadu let nejím maso, snažím se vybrat si podnik podle toho.
Moje agenda zahrnuje životní prostředí a zemědělství, takže se také snažím jednou týdně vyjet i na konkrétní místa po kraji, jejichž problémy zrovna řeším. To je vlastně příjemný bonus mojí práce. Na cesty na Janovský mokřad, na Šumavu nebo do Českého lesa se vždycky těším. A nezřídka se mi stane, že si na konci jednání říkám: Sem bych se měl vrátit s rodinou na dovolenou nebo prodloužený víkend.
Kdy končí moje pracovní doba? Co je dnes vlastně pracovní doba? Velmi často odejdu sice z kanceláře domů, ale tady ještě řeším nějaké věci on-line. Obvykle se vracím domů kolem páté, a protože jsem s rodinou tak málo, snažím se uhájit alespoň uspávání dcery. Dávám jí večerní mlíčko a ukládám ji. Na pohádky je zatím ještě malá, a tak jí aspoň zpívám. Máme takový ustálený repertoár: Ach, synku, synku, Černé oči, jděte spát a Na tý louce zelený. Já sám jdu pak spát kolem půlnoci, protože si ještě rád před usnutím čtu.
Když je zasedání sněmovny, jsem od úterý do čtvrtka v Praze. Jinak jsem v Plzni. Časově je to velmi náročné, znamená to hodně ježdění a nevím, jestli bych do toho šel znovu. Na druhé straně to přináší hodně synergických efektů. Některé věci, které řešíme třeba s ministerstvem zemědělství nebo životního prostředí, se prolínají do problémů kraje a do životů drobných zemědělců. Teď zrovna jde třeba o odkup pozemků od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Nicméně zvládat to všechno bez většího stresu mi určitě pomáhá běhání a pohyb obecně. Zároveň jsem už zvyklý nenechat se jen tak něčím zdeptat nebo odradit.
Říká se, že člověka podpírají tři pilíře: zdraví, rodina a práce. Pokud se jeden z nich zlomí, zbývající dva ho ještě udrží. Pokud se ale zlomí dva, přichází trápení, psychické problémy, a nakonec třeba i deprese. Já mám veliké štěstí, že mám všechny tři tyhle pilíře pevné a stabilní.
Josef Bernard, náměstek hejtmana pro oblast životního prostředí a zemědělství
