březen
Styl plzeňských restaurací pod drobnohledem Kristýny Frankové
| Plzeň | Plzeň | ||
| e-mail: | telefon: | ||
| web: | |||
Jím ráda a všelicos, jídla takzvaně zdravá i nezdravá. Moje heslo je jednoduchost – třeba čerstvý chleba s máslem, mrkvovo-jablečný salát anebo hodně dobrá mléčná čokoláda jsou prostě nejlepší. V zimě mám častěji chuť na maso, to jím v létě jen sporadicky. A snažím se jíst sezónní ovoce a zeleninu. Jen bez českých jablek se neobejdu celoročně.
Dodnes ráda vzpomínám i na jídla ze skautských táborů, kde je člověk věčně hladový – ó jak božskou snídaní může být chleba s marmeládou, ó jak nadpozemsky chutnají studené ovocné knedlíky zhltnuté během noční hlídky. Taky mě hodně zajímalo jídlo v pohádkách – pamatuju si třeba, že jsem vždycky měla obrovskou chuť na knedlík, který nesou Káťa se Škubánkem coby návnadu na ryby.
Gastronomicky jsem docela zvídavá, jen to nesmí být pálivé. Na taková jídla mi zřejmě chybějí buňky. A taky nad mořskými plody nijak nejásám.
Když jsme loni v létě byli s divadlem na dlouhém zájezdu v Japonsku, poznali jsme, jak bolestně může člověku chybět tak obyčejná věc, jako je třeba chleba se sýrem. Vyčerpáni exotickými gastronomickými experimenty jsme s kolegy jednou večer vyrazili do údajně italské restaurace na pizzu. Náš hlad a očekávání byly veliké, realita nás hluboce zarmoutila – „pizza“ měla patnáct centimetrů v průměru a sestávala z podivného těsta tenkého jako papír, obloženého čtyřmi osamělými kolečky jakéhosi salámu. Od té doby už nás u taliánů nikdy neviděli. Naštěstí jsme tentýž večer narazili na výbornou nepálskou restauraci, kde podávali obrovské lahodné porce, takže jsme byli zachráněni.
Od té doby, co vařím pro početnou rodinu, chodím s velkým zápalem do restaurací. S kolegy máme rádi doubraveckou Kozlovnu, kde nedáme dopustit na řízek se salátem, vošouchy a fish and chips. Čas od času taky zajdu do Brunette burgeru. Hodně je po Plzni i výborných kaváren, kam ráda zajdu: Walter, Regner, Orient café, Frenchie, Schovaná kavárna…. Škoda, že už v Sadech nefunguje Mitty, tam měli neskutečně dobrou kávu.
Vařit občas chci a permanentně musím, i když mi občas docházejí nápady. Nejradši připravuji jednoduchá jídla, která jsou raz dva hotová. Anebo taková, co se dlouho pečou v troubě a člověk může mezitím třeba vyběhnout na procházku. Pečení vůbec mě celkem baví, ovšem nesmí to být žádné filigránské dortíky, můj ideál je vánočka přes celý plech.
Kristýna Franková, herečka Divadla ALFA
