Den s náměstkem hejtmana pro oblast ekonomiky, majetku a Centrální nákup Pavlem Stroleným

Ráno – nejdřív pes, potom káva

Můj pracovní den většinou nezačíná telefonem ani pohledem do kalendáře, ale procházkou s naším psem. Je to první klidná chvíle dne – venku, ještě před tím, než začnou zvonit telefony a rozběhne se kolotoč schůzek a jednání. Po návratu přichází na řadu ranní káva. U ní už se podívám na program dne, první zprávy a e-maily a srovnám si, co mě čeká.

A protože jsem dlouholetým fanouškem plzeňské Viktorie, přiznávám, že zejména po zápasovém večeru patří mezi první ranní informace také výsledek nebo komentáře k zápasu.

Cesta z Klatov do Plzně

Cesta z Klatov do Plzně rozhodně není ztracený čas. Často během ní vyřizuji první telefonáty a v hlavě si procházím témata, která mě ten den čekají. Program se navíc dokáže změnit během několika minut, takže vedle naplánovaných schůzek je vždy potřeba počítat i s tím, co přinese samotný den.

A už cestou se často prolínají dva světy – krajský a klatovský. Vedle práce náměstka hejtmana jsem totiž stále místostarostou Klatov a také tato práce má v mém diáři pevné místo.

Dopoledne na krajském úřadě

Po příjezdu na krajský úřad začínají porady, schůzky a práce s materiály, které míří do rady nebo zastupitelstva kraje. Jako náměstek hejtmana se zabývám především ekonomikou. Rozpočet, investice a hospodaření mohou na první pohled působit jako svět tabulek a čísel. Ve skutečnosti ale za každým číslem stojí něco konkrétního – opravená silnice, modernizovaná škola, vybavení nemocnice, veřejná doprava, sociální služby nebo investice, která bude lidem sloužit řadu dalších let.

Při rozhodování proto pro mě není podstatné jen to, kolik kraj vydá. Stejně důležité je, co za vynaložené prostředky získáme a jaký bude jejich skutečný přínos.

Od krajského rozpočtu ke každodenním problémům města

Stačí jeden telefonát a z krajského rozpočtu se během několika minut přesunu k úplně jinému tématu. V Klatovech mám jako místostarosta na starosti oblast životního prostředí a organizace, které zajišťují služby, bez nichž si fungující město vlastně ani neumíme představit – například technické služby nebo Pošumavskou odpadovou.

A právě tady je dobře vidět pestrost mé práce. V jednu chvíli řešíme na kraji mnohamilionovou investici, za chvíli se bavíme o údržbě veřejné zeleně, čistotě města, svozu odpadu nebo o tom, jak dál zlepšovat třídění a nakládání s odpady. Právě zkušenost z Klatov je pro mě při práci na kraji důležitá. Připomíná mi, že za strategiemi, rozpočty a investičními plány musí být nakonec vždy vidět praktický výsledek.

Techmania

Po komunální agendě se pracovní den může znovu vydat úplně jiným směrem. Součástí mého působení je také práce ve správní radě Techmanie. Science centrum vnímám jako místo, které dokáže dětem a mladým lidem představit techniku a přírodní vědy způsobem, který je může skutečně nadchnout. Pro Plzeňský kraj je to důležité i z dlouhodobého pohledu. Potřebujeme mladé lidi, kteří jednou své znalosti využijí právě tady v našem regionu.

DressUp & StayHome a mladá generace

Další část dne může patřit projektu DressUp & StayHome, který propojuje mladé lidi, jejich kreativitu, odborné dovednosti a zkušenosti získané i za hranicemi našeho regionu. Podobné projekty mám rád právě proto, že jejich výsledkem není pouze další dokument nebo tabulka. Je za nimi vidět práce konkrétních mladých lidí, jejich nápady a chuť něco vytvořit.

Odpolednem pracovní den nekončí

Odpolední program často neznamená konec pracovního dne. Následují další jednání, pracovní návštěvy nebo společenské, kulturní či sportovní akce. Telefon také nepřestává zvonit jen proto, že skončila pracovní doba úřadu.

Večer – čas vypnout

Po celém dni plném jednání, telefonátů a rozhodování potřebuji také chvíli, kdy pracovní věci na nějaký čas úplně odložím. Alespoň dvakrát nebo třikrát týdně proto večer mířím do klatovského bazénu. Plavání je pro mne především relaxace a způsob, jak si po náročném dni vyčistit hlavu. Ve vodě je klid, telefon zůstává stranou a člověk má konečně chvíli jen sám pro sebe. Právě tam se mi nejlépe daří přestat přemýšlet nad tím, co bylo přes den, a na chvíli úplně vypnout.

A protože nikam nespěchám, bývám v bazénu často až do večera. Personál už mě dobře zná – nezřídka totiž patřím k těm, kteří odcházejí mezi posledními. Možná právě tahle hodina klidu je nejlepší tečkou za pracovním dnem.

A když hraje Viktorka…

Pak má večer samozřejmě jiný program. Jsem fanouškem plzeňské Viktorie, a pokud to pracovní povinnosti dovolí a Viktorka hraje doma, rád zamířím do Doosan Areny.

Na stadionu člověk na chvíli přestane být náměstkem hejtmana nebo místostarostou. Je prostě jedním z tisíců fanoušků, kteří se radují z gólu, diskutují o sestavě a občas se také rozčilují nad neproměněnou šancí. I fotbal je pro mě způsob, jak na chvíli přepnout od pracovních povinností k něčemu úplně jinému.

Pozdní večer – den končí stejně, jako začal

Domů se často dostávám až pozdě večer. Ať už byl den jakkoli dlouhý, jedna povinnost ještě zbývá. Stejně jako ráno přichází na řadu náš pes a poslední procházka. Pozdě večer jsou Klatovy úplně jiné než ráno: nezvoní, ulice jsou klidnější a je čas nechat pracovní den pomalu za sebou. Možná právě tyhle dvě obyčejné procházky – jedna na jeho začátku a druhá na konci – dávají celému dni určitý řád.

A mezi nimi? Krajský rozpočet, Klatovy, životní prostředí, technické služby a Pošumavská odpadová, Techmania, mladí lidé, desítky telefonátů a jednání, někdy bazén, jindy Viktorka. Každý den je trochu jiný. Za čísly, tabulkami a rozhodnutími ale musí být nakonec vidět konkrétní výsledek pro lidi.

Pak už jen pár hodin odpočinku. A ráno znovu: pes, káva a další den může začít.

↑ zpět na začátek článku ↑