Na slovíčko s Liborem Pickou, radním Plzeňského kraje pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch

Libor Picka je muž, který spojuje lásku k historii, kultuře i přírodě. V gesci má nejen podporu kulturních institucí, festivalů a spolků, ale také péči o památky a rozvoj turistického ruchu v Plzeňském kraji. Zeptali jsme se ho, kam sám rád vyráží na výlety, co právě čte i co ho na jeho práci nejvíce baví.

Jaký je váš nejoblíbenější turistický cíl v Plzeňském kraji, kam byste pozval čtenáře?
Velmi rád bych čtenáře pozval do Českého lesa. Je to trochu opomíjený kout naší krajiny, a právě proto má nezaměnitelné kouzlo. Nabízí klid, hluboké lesy, malebné vesnice i zajímavou historii. Například okolí Přimdy nebo Bělé nad Radbuzou je ideální pro odpočinek i poznávání.

Jsou v Plzeňském kraji místa, kam se rád a často vracíte?

Ano, rád se vracím na zříceninu Starého Herštejna – je to nádherné místo s výhledy, které mne nikdy neomrzí, a navíc s bohatou historií. Nesmím zapomenout ani na Jízdárnu ve Světcích u Tachova – to je architektonický unikát, který mne pokaždé ohromí svojí monumentalitou, kde se snoubí historie, architektura a duchovní rozměr. Jsou to místa, která mě vždy znovu a znovu inspirují.

Je nějaké místo v Plzeňském kraji, kam jste se vždy chtěl podívat, ale zatím vám to nevyšlo?

Ano, už delší dobu se chystám na rozhlednu Svatobor u Sušice – láká mě nejen výhled, ale i okolní příroda Šumavy. Přestože už jsem tam několikrát byl velmi blízko, zatím mi to časově nikdy nevyšlo. Celkově mě také vábí Prácheňsko, které nemám dostatečně prochozené a proježděné na kole. Letos o prázdninách se tam chystám s partou kamarádů.

Využíváte cyklostezky Plzeňského kraje, nebo raději volíte pěší turistiku?

Mám rád obojí – podle nálady a času. Doporučil bych určitě trasu Vintířovy stezky, která vede přes západní Šumavu až do Německa. Je to krásné duchovní i fyzické putování. Na kole doporučuji trasu z Plzně přes Hracholusky až do Konstantinových Lázní. Pěšky se pak rád toulám právě Českým lesem – třeba z Železné přes Pleš, Liščí horu až do Capartic. To je sice výlet na dva dny, ale se svými vnuky ho letos absolvuji i se stanem neboli, jak se říká „na těžko“. Je to krásná a klidná oblast, ideální pro ty, kteří hledají opravdový klid.

Chodíte rád na koncerty jakéhokoliv typu? Jaký jste v poslední době navštívil?
Koncerty mám rád, a to jak vážnou hudbu, tak i menší regionální festivaly. Nedávno mě velmi zaujal koncert Plzeňské filharmonie v rámci 45. ročníku festivalu Smetanovské dny – byl to skvělý zážitek v nádherném prostředí novorenesanční Měšťanské besedy s převážně secesní výzdobou z počátku 20. století.

Máte rád výstavy? Vzpomenete nějakou, která vás zaujala?

Určitě. Velmi se mi líbila např. výstava „70 let Západočeské galerie v Plzni“, která proběhla vloni. Nabídla nejen ohlédnutí za sedmi dekádami fungování galerie, ale i zajímavé kurátorské reflexe proměn výtvarné scény v regionu. Byla to výstava s přesahem, která ukázala, že i galerie může být živým svědkem kulturních a společenských proměn.

Máte pro naše čtenáře tip na zajímavé divadelní představení?

Z aktuálního repertoáru Divadla J. K. Tyla v Plzni bych doporučil inscenaci „Maškaráda“ podle Terryho Pratchetta. Je to vtipná a chytrá adaptace, která si s humorem utahuje z operního prostředí a zároveň vzdává hold klasickému příběhu Fantoma opery. Vedle toho rád zmíním i muzikály, jako je „Jesus Christ Superstar“ a „Dracula“, které mají nejen vysokou uměleckou úroveň, ale také obrovský divácký ohlas. Je vidět, že muzikály v Plzni již mají své pevné místo.

Zaujal vás letos nějaký dobrý film? Vzpomenete si na nějaký film natáčený v Plzeňském kraji?

Z nedávné doby mě upoutal film „Tichá pošta“ režiséra Jána Sebechlebského, který vznikl za finanční podpory Plzeňského kraje. Je to silné drama s hlubokým lidským poselstvím a výbornými hereckými výkony. Z filmů natáčených v našem kraji bych zmínil např. novou filmovou pohádku „Zlatovláska“, která se mj. natáčela na zámku v Horšovském Týně. Je skvělé, když se filmoví tvůrci obracejí k našemu regionu – máme co nabídnout jak historicky, tak vizuálně.

Jakou knížku máte právě teď rozečtenou? Čtete lokální autory, tedy knihy o kraji, nebo od autorů z regionu?

Aktuálně mám rozečtenou knihu Ladislava Vančury „Obrazy z dějin národa českého“ – je to nejen čtenářský zážitek, ale i skvělá příležitost oprášit si některé události z našich dějin. Zároveň se vždy rád vracím ke knihám s regionální tematikou – například k publikacím o historii Českého lesa, který mě osobně velmi fascinuje. Z beletrie mám v oblibě klasiku, jako je „Dobrý voják Švejk“ od Jaroslava Haška či historické romány Vlastimila Vondrušky, které spojují poutavý příběh s odborným vhledem do minulosti.

Máte velmi rozmanitou gesci – kulturu, památkovou péči a cestovní ruch. Co si pod oblastí kultury a památek má čtenář představit? Podporujete kulturní akce v regionu? Podporujete péči o památky nějakým konkrétním způsobem?

Ano, podpora kultury i památek je pro kraj klíčová. Podporujeme jak velké instituce, tak i menší festivaly a spolky, které oživují regionální identitu. V oblasti památek pomáháme s obnovou historických objektů, ať už jde o kostely, kapličky nebo lidovou architekturu. Dotační programy kraje slouží právě k tomu, aby se tyto hodnoty zachovaly pro budoucnost.

Co v oblasti cestovního ruchu dělá kraj, aby měl dobré jméno a byl turisticky atraktivní?
Zaměřujeme se i na méně známé lokality – právě Český les nebo severní Plzeňsko mají velký potenciál. Již tradiční „Letní  barokní festival“ představuje barokní památky v novém světle a poutní stezky jako Vintířova přinášejí nový typ zážitkové turistiky. Snažíme se, aby se o kraji nemluvilo jen jako o místě průmyslu, ale i kultury, přírody a zážitků.

Co vás na vaší práci baví?

Baví mě různorodost. Jednou jednáte o obnově kulturní památky, podruhé o koncepci cestovního ruchu nebo obsahu festivalu. Ale hlavně mě těší kontakt s lidmi, kteří mají chuť něco tvořit a rozvíjet. Díky nim má moje práce smysl.

Děkuji za rozhovor a přeji hodně energie do další práce pro Plzeňský kraj.

↑ zpět na začátek článku ↑