červenec
Styl plzeňských restaurací pod drobnohledem Natálie Kymlové
| Plzeň | Plzeň | ||
| e-mail: | telefon: | ||
| web: | |||
Do finále soutěže Vaříme s chutí jsme se posunuli se starým receptem na nastavovanou kaši z krup, bramborové kaše, cibule, česneku a majoránky, s candátem v páře a s indickým dhalem. A zvítězili jsme s italskou klasikou – rizotem se sušenými rajčaty a parmazánem, s pošírovanou treskou a s polévkou luštěninovou na indický způsob.
Když jsem byla malá, ve školní jídelně mi vždycky chutnalo. Ale mám za to, že to bylo tím, jak nás vychovávali doma. Byli jsme pořád venku a měli jsme hlad, nebyl žádný fast food a možnost se někde docpat blbostmi. Ale možná svou roli hrálo i to, že kuchařky v naší školní jídelně byly statné ženy a my jsme se jich báli. Rozhodně se s námi nemazlily. Takže já to mám naopak. Snažím se k dětem přistupovat spíš mateřsky.
Ačkoli po pravdě musím přiznat, že i já jsem měla jídlo, které jsem rozhodně nepozřela. A určitě se mnou bude spousta čtenářů souhlasit: nesnášela jsem mlékovou polévku. Tu dnes dětem už opravdu nevaříme. Vaříme, jak je vidět i z našich soutěžních jídel, moderní kuchyni. Skutečně to i ve školní jídelně jde a vejdete se do tabulek výživových i finančních. Jde jen o to se nebát. Spousta jídel se dá přizpůsobit. My vaříme z kvalitních surovin. Určitě ne z těch nejlevnějších!
Máme i svého pana řezníka, který nám dodává opravdu skvělé hovězí maso. Děti jsou v dnešní době zvyklé hodně cestovat a chodit po restauracích, a proto nemají strach ochutnávat nové věci. Důležitá je ale i komunikace mezi kuchyní a dětmi. U nás naprosto famózně funguje spojení kuchyně – školní družina. Například paní vychovatelky připravily projekt, kde si děti samy napsaly nebo nakreslily jídla, která by si přály ve školní jídelně uvařit. Jídla se pak losovala a vařila v týdnu splněných přání.
Slavilo to velký úspěch jak u dětí, tak u dospělých strávníků. Děti jsou nejlepší zpětnou vazbou. Nic vám neodpustí, ale zároveň dokážou mile překvapit. Na ulici nebo v obchodě na vás mávají a v pondělí vám u okýnka řeknou, že se těšily do školy na oběd. Nejkrásnější poklona ale byla: chutná to jako od babičky. Štvou mě rejpalové, ale to asi všeobecně – ať malí nebo dospělí. I od pedagogů máme v drtivé většině pozitivní ohlasy.
Vařím pochopitelně nejen ve škole, ale i doma. V létě zamíříme s rodinou i do restaurace a klíč k výběru je jednoduchý: musí se nám restaurace líbit už zvenku. V Plzni nám chutná v Da Pietro a z těch klasických U Mansfelda. Naopak kavárny a cukrárny nás příliš nelákají. Důvod je jednoduchý: kávu a zákusky mám doma nejlepší já 😊
Natálie Kymlová, kuchařka z vítězného týmu soutěže Vaříme s chutí, ze školní jídelny 2. základní školy ve Schwarzově ulici v Plzni
